Co to vůbec je, to zrcadlo? Pod tímto pojmem dozumíme tu sazbovou plochu knižní strany, která opticky vystupuje z papíru jako plná strana. Nebo jednodušeji řečeno: Zrcadlo představuje řádky v plné stránce knihy. (Číslování stránek – paginace a různé mrtvé titulky a podobně se do zrcadla nepočítají.)
Pěkné
zrcadlo je příjemně působící opticky podíly
plochy sazby k ploše papíru. K určení tohoto poměru se vždy
používá dvojstrana – protože při čtení vidíme také
vždy dvě sousední strany vedle sebe. V zásadě má být zrcadlo,
resp. okraj papíru navrženo tak, že horní okraj má být menší,
než dolní. Stejně tak namají být vnitřní okraje obou stránek v
součtu větší, než levý, resp, pravý (vnější) okraj stránky.
K určení příjemného poměru zrcadla a plochy papíru
existují nejrůznější metody. Možná jste už slyšeli pojem
zlatý řez
, který se zde používá. Ideální jsou ty
poměry šířky a výšky, které zachovávají poměr stran papíru.
Například můžete zrcadlo kniží strany navrhnout odpovídající
poměrům 2:3:5:8. Když například u formátu stránky A5 zvolíte
vnitřní okraj (do hřbetu) 16 mm, pro horní okraj (hlava) 24 mm,
vnější okraje 40 mm a spodní kraj (pata) 64 mm, dostanete rychle
estetický poměr zrcadla a papíru.
Jistě si ovedete představit, že konstrukce zlatého řezu byla dříve u některých formátů stránek hotová věda a nakladatelé si chtěli své zrcadlo, nalezené před staletími uchovat do dneška a uchránit je proti konkurenci.
Nyní se ale naučíte metodu, pomocí níž dojdete k úspěchu rychleji, než s jakýmisi pomě+rovými vzorci, nebo tajemnými tabulkami a můžete své knize vytvořit vždy velmi dobré sazbové zrcadlo. Jedná se zde o dělení na devítiny a dvanáctiny – které se rychle naučite a můžete je používat.
